Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí se narodil roku 1869 v Britské Indii. Byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na principu nenásilnosti, který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti roku 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma, „Velký duch“, který mu dal indický básník R. Thákur a v Indii také pod přízviskem „otec“. V Indii mu byl formálně udělen titul Otec národa a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Světový den nenásilí“. Gándhí zemřel v roce 1948 v Dillí.

"Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou."

"Láska je to, co je na světě nejsilnější, přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího."

"Nemám ani nejmenší pochybnost o tom, že každý muž či žena dosáhne to co já, když vynaloží stejné úsilí a bude kultivovat stejnou naději a víru. "

"Oko za oko a svět bude slepý..."

"Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe. "

"Radost, kterou způsobíme druhému má podivuhodnou vlastnost: odrazem se neoslabuje, ale vrací se k nám košatější a zářivější."

"Svoboda je bezcenná, neznamená-li také svobodu se mýlit."

"Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu. "

"Víra je určitým druhem šestého smyslu, který začne působit tehdy, když selže rozum."

"Zákon lásky lze nejlépe pochopit a poznat prostřednictvím dětí."