Václav Havel

Václav Havel narozen 5. října 1936 je český dramatik, esejista a politik. Vystudoval obor chemického laboranta a zároveň večerně vystudoval gymnázium. Z politických důvodů nebyl přijat na žádnou z vysokých škol humanitního směru, a proto se rozhodl studovat na technické škole. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy lidských práv Charty 77, za což byl následně uvězněn. Po vypuknutí Sametové revoluce se Václav Havel stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a následně posledním československým prezidentem. Po vzniku České republiky byl zvolen jejím prvním prezidentem. Jako spisovatel se Václav Havel světově proslavil svými dramaty na téma moci a byrokracie a také svým esejistickým dílem, ve kterém pojednává převážně o svobodě, morálce a moci.

"Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni."

"Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu."

"Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných."

"Nejlepší myšlenka je ta, která ponechává vždy určitou skulinu pro možnost, že všechno je současně úplně jinak."

"Porozumět si neznamená přizpůsobit se jedni druhým, ale pochopit navzájem svou identitu."