Neale Donald Walsch
Jan Werich
Neale Donald Walsch
Tomáš Garrigue Masaryk
neznámý autor
Confucius
Neale Donald Walsch
Siddhártha Gautama (Buddha)
Mahátma Gándhí
Joseph Campbell
Newsletter

Zaregistrujte Váš e-mail a budete vždy informování o všech novinkách na portálu Uspěšně.eu.

 

 

Úvod » Články » Jakub Trpiš - Propaganda a jak se jí bránit?
Kniha volba v prodeji!
Propaganda a jak se jí bránit?

Propaganda a jak se jí bránit?

Jakub Trpiš

Ocitli jsme se na prahu informační války. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, různá média námi manipulují. Často jde už na první pohled o prvoplánové lži, ovšem nezřídka se jedná o sofistikovaný systém polopravd a neúplných pravd chytře namíchaných se skutečností, který nás přiměje považovat věci, které neexistují, za pravdu. Jak se tomu bránit?




Předně si vyjasníme pojmy. Propaganda je systematické a cílené vytváření žádoucího společenského jednání. V drtivé většině se jedná o snahu státu nebo podobného uskupení (např. ISIL). V tomto článku se budeme věnovat nejen propagandě, ale i příbuzným tématům. Ne vždy je totiž snaha překrucovat pravdu nebo ji podávat jednostranně organizovaná státem. Vycházím z předpokladu, že je nám většinou úplně jedno, kdo nás tahá za nos. Hlavně chceme, abychom se tomu dokázali ubránit. To, jak moc určitý stát používá a šíří propagandu je sice nesmírně zajímavé téma, ale v tuto chvíli ho ponecháme stranou. Ještě si neodpustím jednu slovní hříčku – všimli jste si, že zkratka „PR“ pro Public Relations, což je obor, který je u českých firem stále více v oblibě, je stejná jako  první dvě písmena slova Propaganda? :-)

V čem je vlastně pravda dobrá?

Možná vás to také napadlo. Proč prostě nepřijímat bezhlavě všechno co si někde přečteme nebo uvidíme? O kolik by byl náš život jednodušší? Nemuseli bychom přemýšlet nad tím, který ze dvou kolegů, kteří se hádají jako dva psi, má pravdu. Nemuseli bychom přemýšlet nad tím, jestli je zlé Rusko nebo USA. Kolik energie bychom si ušetřili, kdybychom věřili každé reklamě a koupili si vždy ten prášek, o kterém právě řekli, že je nejlepší? Bohužel nežijeme v době, kdy si můžeme navzájem bezmezně věřit. Naše babičky a dědečkové vyrůstali v jiném století. Dneska musíme umět rozeznat, když s námi někdo manipuluje, jinak přijdeme v lepším případě o úspory, v tom horším skončíme na dlažbě nebo dokonce ve vězení. Také bychom byli dost nepoužitelní v zaměstnání, kdybychom jen bezhlavě přijímali pokyny nadřízeného. Ovšem to nejdůležitější je, že pokud máme určitou schopnost oddělit pravdu od lži, náš život je šťastnější. S pravdou se to má tak, že chutná určitým způsobem. Jakmile se tu chuť naučíme rozpoznávat, máme vyhráno. Nejenom, že nás nenachytá nikdo na švestkách, ale daleko důležitější je, že jsme sami k sobě upřímní. Známe se a víme co máme rádi. A kdo by si vědomě dělal zle? Většina lidí si ubližuje právě proto, že věří nějakému nesmyslu.

Problém dnešní doby

Už od rána se na nás valí jedna zpráva za druhou. Vyznat se v tom přehršli informací není vůbec jednoduché. V globálním světě je téměř nemožné mít přehled o všem, co ovlivňuje náš život. Existuje tolik různých informací, od dopravních předpisů, přes daňový/sociální systém až po vlastnosti potravin, které jíme. Jak říkala moje učitelka, když opravovala moje písemky: „V tom aby se prase vyznalo.“ Jenže my se bojíme toho, co neznáme. Potřebujeme vědět, jak svět funguje, abychom se v něm cítili bezpečně. Ovšem těch informací je prostě tolik, že ani v rámci jednoho oboru nenajdete člověka, který by mu zcela rozuměl. Proto se obory rozdělily na podobory a ty ještě na menší podpodobory. Jako společnost jsme tedy přistoupili ke zjednodušení informací. Proto vznikly zprávy. Shrnují to základní a nejdůležitější z celého dne. Konkrétní situace je natolik složitá, že by její popsání zabralo až příliš mnoho času, tak nám ji řeknou v jedné větě. A tady se dostáváme k prvnímu z mnoha problémů. Jak z informace, která by v mnohých případech vydala na knihu, udělat jednu větu? Jak to udělat tak, aby si ji všichni vyložili stejně? To prostě nejde. Další problém je, že jsme si prostě zvykli věřit zprávám. Třetí a neméně důležitý problém je, že se sice snažíme znát všechny informace, ale už nejdeme do hloubky. Nepracujeme s informacemi, nehledáme souvislosti, neptáme se po motivacích zdroje té informace.

A právě zde vzniká prostor pro dezinformace. Úrodná půda pro nejrůznější „odborníky“, kteří nám na svém blogu nabízí skutečnou pravdu. Skutečnosti o tématu, které nikdy nestudovali, pravdy o celospolečenské situaci v místech, na kterých nikdy nebyli, ohánějící se jmény lidí, které ani neznají. A my, stejně jako naše babičky a dědové, zvyklí z dob, kdy se ještě na internetu psala většinou pravda, tomu věříme. Nemáme totiž čas ověřovat konkrétní argumenty. Některé z nich ani ověřit nejdou. Taky si všimněte, že v podstatě blogeři označí své počiny za zpravodajské portály. Povolání reportéra není vůbec jednoduché a já osobně lidi, kteří toto řemeslo ovládají, obdivuji. Jistě, dělají chyby. Samozřejmě ne všichni jsou takovými profesionály, jakými by měli být. I zavedená média občas nemile překvapí, ovšem pořád to je důvěryhodnější zdroj informací, než libovolný text na internetu. Stejně jako by většina z nás nešla k nestudovanému lékaři, měli bychom být obezřetní ohledně „novináře“, který nemá potřebné vzdělání a zkušenosti. Každý má právo vyjadřovat svůj názor, ale pro nás je dobré rozlišovat, kdy nám někdo předkládá fakta a kdy názory. Pro odlehčení se podívejte na toto video, jaký je mezi nimi rozdíl.

Jak se bránit manipulaci?

1) Ne všechno, co ostatní pokládají za pravdu, je pravda. Nevěřte bezhlavě všemu, co se říká. Znáte seriál Kriminálka v Las Vegas? Hlavní roli v ní má Gary Sinise, který také ztvárnil roli poručíka Dana ve Forrestu Gumpovi. Dlouhou dobu jsem věřil tomu, že opravdu nemá nohy. Proto ho prý ani v seriálu neuvidíme ani jednou chodit. Vždy stojí, přičemž má zabrané tělo od pasu nahoru, nebo sedí. Je to samozřejmě do nebe volající hloupost, jíž jsem dlouho věřil a dokonce o ní i přesvědčoval ostatní. Stejně se to má i s Nepolykáním žvýkačky.

2) Kořenem všeho zla je nedostatek poznání. Vzdělávejte se. Snažte se na sobě pracovat. Čím budete zkušenější, tím jednodušší pro vás bude rozeznat pravdu od lži. Ovšem ne vždy to jde. Nebojte se odpovídat „Nevím“, případně „Já osobně to mám takto, ale nevím, jestli to tak platí pro všechny“.

3) Pozor na charisma. Někteří lidé budí neskutečně silný dojem, že danému tématu rozumí. Nebo se stačí na chvilku začíst do jejich řádků a hned máte pocit, že ví, o čem m píší. To stejné se vám může stát v televizi nebo i naživo. I zde platí, že pokud se na odhalování „malých diktátorů“ zaměříte, časem budete jejich útokům daleko efektivněji odolávat.

4) Buďte mostem. Snažte si vyslechnout obě strany. Neexistuje jedna absolutní pravda nebo světonázor. I člověk s naprosto odlišnými názory nás muže obohatit. Samozřejmě v případě, že opravdu ví, o čem mluví. Když se dva hádají, nesnažte se je rozohnit ještě více. Je důležité znát pravdu a stát si za ní, ale v rámci slušnosti. Když člověka naštveme, jen ho utvrdíme v jeho pozici. Je dobré to brát s nadhledem. Nemusíme být vždy za Husa :-).

5) Miřte slovem přesně. Doptávejte se. Většina lidských nedorozumění vzniká z chybné komunikace. Často myslíme a cítíme to stejné, ale nazýváme to jinými slovy. Je dobré to mít neustále na paměti.

6) Důvěřujte, ale prověřujte. Čas od času si ověřte, co vám kamarádi říkají. Pokud něčemu nerozumíte, nebojte se to přiznat. I zde platí - raději toho vědět méně, ale pravdivěji. Kvalita je důležitější než kvantita.

7) Spojujte si informace. Vytvořte si takovou vizi světa, která má pevné základy a neotřese jí kdejaká hloupost z vnějšku. I tady je třeba si dát pozor na to, že taková vize světa není neměnná ani bezchybná. Je třeba na ní neustále pracovat.

8) Naučte se diskutovat. Diskuze založená na touze vzájemně se pochopit, nás vede k jádru věci a může posloužit k nalezení řešení. Stejně jako v ostatních případech se časem učíme vést hovor tak, aby v něm informace přirozeně proudily oběma směry a zaměřoval se na to podstatné.

9) Vnímejte svět barevně. On totiž není černobílý. Všichni Rusové nejsou stejní. Ani Američané. Dokonce ani muslimové. Divili byste, jak složité je vyznat se v nejrůznějších odnožích islámu i principech fungování států, kde Islám je. Stejně jako je i každý stát Evropy úplně jiný. Všechna média nefungují stejně. Každá společnost, stát i jedinec se od sebe v něčem liší. Tyhle jemné nuance dělají hodně. Nutí nás nad věcmi přemýšlet, neustále vyvíjet naše názory. Dělají náš život pestrý a plný překvapení. Stačí mít jen oči otevřené.

Závěr

Pokud se nechceme nechat nachytat, máme v zásadě tři možnosti. Buď budeme brát jako zdroj informací, na němž můžeme stavět, zavedená média. Případně si veškeré informace budeme zjišťovat a ověřovat sami. Nebo si prostě přiznáme, že nic nevíme a smíříme se s tím. To je možná to nejlepší, co bychom pro sebe mohli udělat. Čím více lidí bude pokorně mlčet a opravdu naslouchat, v tím krásnějším světě budeme žít.

Souvisejici články

Násilná propagace vzhledu, názoru a chování

Násilná propagace vzhledu, názoru a chování - Marcel Skýva

Ne vždy si to uvědomujeme, ale násilnou formou nám je vnucováno, jak máme vypadat, jak máme mluvit a jak se máme chovat. Už od dětství nám je také ve škole vnucováno, jak máme myslet.

Co je vlastně pravda?

Co je vlastně pravda? - Mirek Šubrt

Podle mého mínění neexistuje objektivní důkaz k ničemu na světě. Všechno je relativní, všechno je záhadné. V této rovině bytí může být 1+1 dvě, v jiné rovině bytí to ale může být 0 nebo třeba 3, kdo ví. Nejsilnějším prostředkem, jak poznat realitu, může být přímý vhled do podstaty dějů – přímé prožívání.

Pravda a úpřimnost

Pravda a úpřimnost - Jakub Trpiš

Žijeme ve světě, kde je mnoho lidí trestáno za to, že byli úpřimní nebo mluvili pravdu. Člověk z toho může získat pocit, že být úpřimný a mluvit pravdu je chyba. Co je tedy lepší?

Souvisejici knihy

Nepolykejte žvýkačku

Nepolykejte žvýkačku - Aaron E. Carrol a Rachel C. Vreemanová

Nepolykejte žvýkačku - Mýty, polopravdy a naprosté lži o lidském těle, o nákazách a léčbě nemocí, o sexu a těhotenství, o miminkách a dětech, o jídle a pití.

Čtyři dohody

Čtyři dohody - Miguel Ángel Ruiz

Jedna z nejlepších knížek na téma osobního růstu, která byla kdy napsána. Praktický průvodce osobní svobodou. Ve Čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou k zbytečnému utrpení. Čtyři dohody, založené na staré toltécké moudrosti, nabízejí silný kód chování, který dokáže rychle proměnit náš život v nový prožitek svobody, opravdového...

Volba, 1 vydání

Volba, 1 vydání - Jakub Trpiš

Tomáš je mladý muž v nejlepších letech. Žije se svou ženou Eliškou v malém bytě ve velkém městě. Každé ráno vstává do práce – pracuje jako učitel na základní škole, tam se cítí užitečný. Po práci zajde s kamarády na pivo. Poslední dobou mu to totiž ve vztahu s Eliškou trochu skřípe a proto hospoda je pro něj ideálním řešením pro volné pozdní odpoledne. Večer unaven uléhá do postele a v duchu...


Sdílejte na internetu!

  • Linkuj.cz!
  • Jaggni to!
  • MediaBlog.cz
  • TOPodkazy.cz
  • Bookmarky.cz
  • MojeLinky.sk
  • vybrali.sme.sk
  • Pozrisi.sk
  • Park.sk
  • del.icio.us
  • Digg
  • Facebook
  • Technorati
  • LinkedIn
  • Google Bookmarks

Hodnocení
návštěvníků:
0%

Ohodnottě prosím tento článek!


Kategorie: Konstruktivní myšlení      Praktické schopnosti      Společnost


Zobrazeno: 1931x    Publikováno: 11.05.2015

Komentáře k článku

Jméno: *
E-mail: *
Web:
Zpráva: *

Zadejte číslo: *

 
 
 
 
 
 
 
Všechna práva vyhrazena | © 2010 | Realizace DIXILO.cz