Jakub Trpiš - Upálení jako protest

Několik posledních dní tom hodně uvažuji (nemyslím udělat to, ale proč to někdo dělá a jestli to je tak správné). Dovolte mi, abych se s vámi o tyto myšlenky podělil.

Lidé často považují podobné činy za hrdinské a jejich vykonatele za hrdiny. Co si o tom, když se někdo na protest proti režimu, společnosti nebo čemukoliv jinému, upálí? Myslím si, že to je hloupost. Myslím si, že to je útěk z boje. Myslím si, že to je projevem neúcty životu. Chování těchto lidí v žádném případě neodsuzuji, ani mi to nepřísluší, nicméně vyslovuji svoje jasné NE. Protože je třeba říct jasné ne. Je třeba ho říct, aby si lidé, zejména ti mladí uvědomili, že na tom není nic ušlechtilého. Je třeba, aby jim někdo řekl, že život je úžasný dar a neměl by být takto zahozen, ať je to z jakéhokoliv důvodu.

Je třeba oddělit to, když někdo zemře za záchranu života jiného a to, když se někdo úmyslně zabije, aby dal najevo nesouhlas a třeba tím činem pomohl druhým. Pokud někdo skočí pod autobus, aby odstrčil bezdomovce, malé dítě nebo i člověka, kterého nemá vůbec rád, je to pro mě hrdina. Pokud při tom tento člověk zemře, tak by neměl být jeho čin nikdy zapomenutý. Pokud si někdo sedne před tank, aby ho zastavil před tím, než zmasakruje civilisty, tak je to pro mě hrdina a odvážný člověk. Pokud někdo veřejně vystoupí proti potlačování základních lidských práv a ví, že za to může být souzen nebo zabit, tak je to pro mě také hrdina.

Pokud se někdo upálí na protest proti utlačování ze strany Číny, tak to pro mě hrdina není. Je to pro mě jiná, jemnější forma terorismu. Co je definicí terorismu? Někomu ublížit, abychom dosáhli svých cílů. V tomto případě ti lidé ubližují sobě, ale jejich život je stejně cenný jako nás ostatních. Kdokoliv podobné názory, myšlenky a činy o upálení se podporuje, je zčásti vinen na této vraždě. Nikomu nic nevyčítám, nesnažím se na nikoho naléhat, pouze konstatuji pravdu.

Tito lidé mohli v životě dokázat daleko daleko více, než to že se na youtube dostane video, kde se podpalují.

Není naším cílem ničit. Naším cílem je tvořit. Udělat ze svého života něco krásného. Pokud jsme při tvorbě toho krásného nebo jeho ochraně zabiti, tak to je SVÝM způsobem v pořádku. Nebát se zemřít za svou pravdu je možná ta nejvyšší ctnost, jakou tady na zemi můžeme projevit. Stejně jako to udělal Ježíš nebo Jan Hus. Ale páchat na někom násilí není akt tvoření nebo lásky. I kdyby byl účel jakýkoliv. Tím, že někomu vědomě ublížíme (ať už třeba sobě), tak něco ničíme.

Z každé situace je východisko a myslím, že bychom neměli ukončovat náš život dříve, než nastane náš čas. Až přijde náš čas, tak si pro nás smrt přijde. Měli bychom mít tu pokoru, žít život, jak nejlépe umíme. Měli bychom bojovat za svoji pravdu a neplést se smrti do toho, kdy si pro nás přijde (ať už pro nás nebo kohokoliv jiného). Ovšem vždy je to naše svobodná volba. Můžeme ničit nebo tvořit. Je na každém z nás, co si vybereme.